• Informační panel
• Daňový kalendář

Ze zemí Visegrádu má Česká republika nejvyšší průměrný výdělek v eurech.

Milí klienti, průměrná mzda v eurech v ČR činí 1.368 eur (34.932 Kč), což je nejvyšší hodnota ze zemí visegrádské čtyřky (V4).

Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě existuje v Německu, a to 3.978 eur (101.578 Kč). Následuje Rakousko s 3.108 eur (79.363 Kč). Nejnižší průměrná mzda 400 eur (10.214 Kč) je v Kosovu a 432 eur (11.031 Kč) na Ukrajině.

Toto zjištění vyplývá z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která srovnává daňové systémy 21 zemí střední a východní Evropy. Publikace, ve které jsou kromě států V4 zastoupeny také Německo, Rakousko, Rusko, Ukrajina, jihoevropské a pobaltské státy, monitoruje především mzdové náklady, nepřímé daně a také různé aspekty zdanění právnických osob a převodních cen.

Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná mzda v tuzemsku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35.285 korun.

Průměrná úroveň mezd v eurech se podle studie nejvíce zvýšila v privátním sektoru. V Německu o 14 procent a o pět až deset procent na Slovensku, v Chorvatsku, Lotyšsku a Severní Makedonii. V Polsku průměrná mzda činí 1.331 eur, v Maďarsku 1.147 eur a na Slovensku 1.113 eur.

Studie dále uvádí, že daně a povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí se letos v 21 evropských zemích spíše snížily. V průměru činí u daní a povinných odvodů poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám 15 procent.

Avšak mezi jednotlivými zeměmi panují značné rozdíly. Zatímco v Rumunsku činí odvody méně než pět procent hrubé mzdy, na Slovensku je to 35,2 procenta. Česká republika je v rámci regionu zemí s druhou nejvyšší sazbou, a to 33,8 procenta.

„Pokud jde o ekonomický dopad pandemie, zatím se zdá, že většina vlád středoevropského regionu se rozhodla, že programy na udržení zaměstnanosti a podpory podnikání nebude financovat prostřednictvím navýšení daní. Některé vlády se dokonce rozhodly daňovou zátěž snížit. Například lednové zrušení superhrubé mzdy v České republice bude mít významný dlouhodobý dopad na příjmy státního rozpočtu,“ konstatoval vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein. Podle jeho názoru lze pro futuro očekávat, že v souvislosti s tlakem na veřejné finance se vlády jednotlivých zemí zaměří na zavedení nových daní nebo zintenzivní daňové kontroly ve firmách.

Ze studie dále vyplývá, že nejvyšší základní sazbu DPH mají Maďarsko a Chorvatsko, a to 27 a 25 procent. Průměr regionu je 21 procent, tedy stejně jako v ČR. V Německu je základní sazba 19 procent.

V případě daní z příjmu firem má nejvyšší zdanění Německo, její maximální výše činí 31 procent. Naopak nejnižší daně firmy odvádí v Maďarsku a v Černé Hoře, a to devět procent. Běžná sazba daně z příjmu právnických osob v zemích regionu je mezi 15 a 20 procenty, v ČR činí 19 pct.

„Daňová konkurence mezi jednotlivými státy je stále více zřetelná a to navzdory úsilí Evropské unie, která se snaží rozdíly v sazbách korporátních daní v členských státech minimalizovat,“ uvádí studie.

V Praze dne 1. srpna 2021

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s použitím Mazars a ČTK)

Informační panel