• Informační panel
• Daňový kalendář

Ústavní soud dokončil a brzy vyhlásí nález k daňovému balíčku, který prezident nepodepsal.

Vážení klienti, ÚS dokončil nález k daňovému balíčku, který nepodepsal prezident Miloš Zeman, a vyvolal tak pochybnost o ústavnosti jeho přijetí.

Daňový balíček zrušil superhrubou mzdu. Místo ní začalo platit zdanění příjmů fyzických osob sazbami 15 a 23 procent. Zvýšila se také roční daňová sleva na poplatníka o 3 000 korun a snížila se sazba spotřební daně z nafty o korunu na litr.

Soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk nález vyhlásí příští týden v úterý. Návrh na zrušení daňového balíčku podala v lednu skupina senátorů, za kterou jednali David Smoljak s advokátem a europoslancem Stanislavem Polčákem (oba STAN). Termín veřejného vyhlášení soud oznámil na svém webu. Daňový balíček byl vyhlášen ve Sbírce zákonů loni na Silvestra a účinnost nabyl následující den. Senátoři poukazují na skutečnost, že prezident zákon nekontrahoval a vrátil Sněmovně, čímž jej podle nich patrně omylem vetoval. Dolní komora tak měla o balíčku hlasovat znovu, což se nestalo. Právní předpis podepsali pouze premiér Andrej Babiš (ANO) a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM). Zeman v přípisu předsedovi Poslanecké sněmovny z 28. prosince 2020 výslovně uvedl, že se rozhodl svůj podpis nepřipojit a že zákon vrací „k dalšímu opatření“. Zmínil také své výhrady k zákonu. Hrad i vláda trvají na tom, že prezident tímto zákon nevetoval, ale pouze nepodepsal, což Zeman zdůraznil v dalším přípisu z 31. 12. 2020.

Podle senátorů může prezident nepodepsat zákon pouze za předpokladu, že jej současně vrátí Sněmovně, a tím vetuje. „Došlo k zjevnému porušení formálních náležitostí, které Ústava spojuje s procesem přijímání právních norem,“ stojí v návrhu senátorů. Nelíbí se jim ani skutečnost, že místo předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) podepsal zákon místopředseda Filip. „Schází-li na napadeném zákonu podpis jak předsedy Sněmovny, tak podpis prezidenta republiky, který ještě nadto výslovně zákon nepodepsal a svými slovy vrátil Sněmovně, je pak neudržitelné, že došlo k řádnému přijetí a vyhlášení předmětného zákona,“ napsali senátoři. Citují názor ústavního právníka Jana Kysely, podle kterého má prezident povinnost na konci legislativního procesu přijatý zákon podepsat, přičemž podpis není výrazem souhlasu nebo nesouhlasu, ale je v podstatě ověřením zákonodárného procesu.

V Praze dne 24. června 2021

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s použitím webů ÚS a ČTK)

Informační panel