• Informační panel
• Daňový kalendář

Podle správního soudu jsou úroky za nadměrné odpočty daně z přidané hodnoty nízké.

Milí klienti, krajský soud rozhodl, že dvouprocentní úrok navýšený o základní sazbu ČNB, který vyplácí FS za dlouhodobě zadržované nadměrné odpočty DPH, je nedostatečný a jeho výše odporuje judikatuře Soudního dvora EU.

Podle Krajského soudu v Brně by úrok z odpočtů měl činit 14 procent. ČTK to sdělila poradenská společnosti BDO, která soudní spor s finanční správou iniciovala. Finanční správa na dotaz ČTK sdělila, že Odvolací finanční ředitelství proti rozsudku podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ministerstvo financí v této souvislosti upozornilo na skutečnost, že novela zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, platná od letošního roku úroky z daňového odpočtu takřka zdvojnásobila, a to na polovinu základní úrokové sazby navýšenou o čtyři procentní body. Základní úroková sazba ČNB činí nyní 0,25 procenta. Současně právní norma snížila úroky z prodlení na základní úrokovou sazbu navýšenou o osm procentních bodů. „Touto úpravou by měla být dostatečně uspokojena kritika krajského soudu vycházející ze vzájemného nepoměru obou úroků,“ konstatoval Tomáš Weiss z tiskového oddělení MF.

„Podle rozhodnutí krajského soudu výše dvou procent neodpovídá ani úrokové míře u dlouhodobých a zajištěných úvěrů, tedy hypoték,“ uvedl Vít Křivánek z BDO. Podle něj krajský soud navázal na závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudku z loňského července, ve kterém Nejvyšší správní soud posuzoval starší znění úroku ze zadrženého odpočtu, konkrétně úrok jedno procento. Křivánek dále upozornil na skutečnost, že pokud by měl stát vyrovnat úrok všem firmám, jejichž nadměrné daňové odpočty zadržoval od 1. července 2017 do 30. prosince 2020, činil by rozdíl několik miliard korun.

Weiss řekl, že rozsudek sice konstatoval, že výše úroku z nadměrného odpočtu ve výši základní úrokové sazby ČNB plus dva procentní body je příliš nízká, ale nedává uspokojivou odpověď, jakou výši úroku lze považovat za dostačující.

„Z důvodu odlišného právního názoru podalo finanční ředitelství proti tomuto rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, na jehož verdikt je třeba v tuto chvíli počkat. Dodáváme nicméně, že i kdyby došlo ke zpětnému popření výše úroků stanoveného v zákoně, jednalo by se o řádově nižší částky než uváděné miliardy korun,“ sdělil.

„Zákonodárce koncipoval právní úpravu jako výši úroku, která se pohybuje mezi úroky z vkladů a úroky z úvěrů. Již na základě takovýchto východisek lze předpokládat, že výsledná právní úprava nemůže být v souladu s požadavky unijního práva a navazující judikatury, neboť ta jasně stanovuje požadavek na úrok ve výši, která pokryje úroky u úvěrové instituce,“ napsala podle BDO v rozsudku předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně Jaroslava Skoumalová. Stát podle BDO u soudu nízké úroky zdůvodňoval tím, že by příliš vysoká sazba mohla motivovat firmy k průtahům při daňových kontrolách. Krajský soud ale upozornil na fakt, že samotný zákon takové jednání vylučuje z celkové doby úročení.

Nadměrný odpočet je de facto nárok na vrácení peněz od finančního úřadu. Zjednodušeně se jedná o rozdíl mezi daní z přidané hodnoty toho, co podnikatel prodal, a toho, co podnikatel jako registrovaný pláce DPH nakoupil. Vzniká např. tak, že v daném zdaňovacím období firma nakoupila více zboží a služeb, než jich prodala. Novela daňového řádu, která platí od letoška, přináší také firmám automatický nárok na zálohu na nadměrný odpočet DPH ve výši, kterou správce daně nehodlá prověřovat. Podnikatelé tak mohou disponovat se svými penězi dříve než v minulosti. Výjimkou nebyly ani případy, že podnikatelé čekali několik let, než jim správce daně nadměrný odpočet vrátil.

V Praze dne 21. července 2021

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím BDO, FS a ČTK)

Informační panel