Jsme tým kvalifikovaných a zkušených profesionálů, poskytující kompletní servis v oblasti daní, účetnictví a mezd.
 
Nezapomeňte že:
  • 31.5.2024 daň z příjmů - odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně ...
  • 31.5.2024 daň z nemovitých věcí - splatnost celé daně (poplatníci s výší daně do 5 000 K...
  • 30.6.2024 daň z příjmů - odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně ...
Více informací najdete v našem kalendáři

Podle kompromisního návrhu by občané na kurzarbeitu měli alespoň 80 procent výdělku.

Vážení čtenáři, zaměstnancům na kurzarbeitu by měla společnost za neodpracovanou dobu platit nejméně 80 pct jejich výdělku.

Stát by jí poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Pracovníci by doma mohli zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, a to nejvýš rok. Kurzarbeit by mohla spustit vláda při ohrožení zaměstnanosti po projednání v tripartitě. Přikročit by k němu mohla po přírodní pohromě či kyberútoku, v epidemii i ohrožení ekonomiky. V nařízení by stanovila, pro jaké území, odvětví či okruh zaměstnavatelů by zkrácená práce se státním příspěvkem byla. Vláda by určila také ukazatele pro posouzení a rozsah výpadku pracovní doby. Kurzarbeit by vyhlašovala nejvýš na půl roku a opakovaně by ho mohla prodloužit nejvýš o tři měsíce, ale maximálně na rok.

Toto zjištění vyplývá z kompromisního koaličního návrhu, který dostala Sněmovna. Odbory a zaměstnavatelé tuto verzi podpořili. Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy stát přispívá na výdělek za neodpracovanou dobu. Podle plánu měla mít Česká republika tento nástroj od loňského listopadu. Vláda se na novele o zaměstnanosti s kurzarbeitovými pravidla dlouho nedokázala shodnout a schválila ji až koncem září. Odboráři a podnikatelé výsledek kritizovali. Poslanci navrhli desítky změn. Proti sobě pak stály i dva ucelenější koaliční návrhy, nyní do Sněmovny putuje kompromisní verze, která vzešla z dohody po dlouhém vyjednávání.

Podle nové předlohy by zaměstnavatel zaměstnanci za neodpracovaný čas platil nejméně 80 procent jeho průměrného výdělku. Stát by z toho uhradil 80 procent i se sociálními a zdravotními odvody, nejvýš ale do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího roku. Podle podkladů k návrhu by se podpora vyřizovala stejně jako dosavadní příspěvky na mzdy z programu Antivirus. Peníze od státu by ale podnikatelský subjekt nemusel dostávat až po vyplacení výdělků.

„Příspěvek v době částečné práce nemusí být refundací vynaložených nákladů na náhrady mzdy. Zaměstnavatel může nejprve podat měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců, získat příspěvek a až poté vyplatit náhradu mzdy,“ konstatují autoři ve zdůvodnění.

Právní nárok na podporu by vznikal u pracovníků, kteří jsou ve firmě alespoň tři měsíce. Doma by mohli zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, tedy 20 až 80 procent pracovní doby. Výpadek by se posuzoval za celou firmu, nebo za její závod. V době bez práce by lidé mohli chodit do kurzů či na rekvalifikace od úřadu práce. Na příspěvek by nebyl nárok u zaměstnanců s kontem pracovní doby. Nedostali by ho ani podnikatelé, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání, a to tři roky po jejím přiznání.

Přechod na zkrácenou práci by podnik elektronicky oznámil úřadu práce. Zavázal by se také, že tyto zaměstnance nepropustí ani při kurzarbeitu, ani po určitou dobu po něm. Tento čas by měl trvat polovinu času, po který člověk dostával příspěvek při zkrácené práci. Firma by také v posledním měsíci před vyhlášením kurzarbeitu při něm či rok po jeho skončení nesměla vyplatit dividendy, mimořádné podíly na zisku či předčasně splatit úvěr. Při nesplnění pravidel by se příspěvky vracely.

 

V Praze dne 19. dubna 2021

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím Advokátního deníku a ČTK)

Informační panel

27
Květen
2024
Nedoplatky na daních v České republice vzrostly na 110 miliard.

Vážení čtenáři, objem daňových nedoplatků se loni v meziroční komparaci zvýšil o 3,7 miliardy na 110,4 miliardy korun. Je to zhruba stejná částka jako za rok 2018 a asi o dvě miliardy víc než v covidovém roce 2020.

20
Květen
2024
Pro zavedení spotřební daně na tichá vína je podle výzkumu 40 pct občanů České republiky.

Vážení čtenáři, necelých 40 procent Čechů, Moravanů a Slezanů je pro zavedení spotřební daně na tichá vína, podporovat lokální vinaře by chtěli dotacemi.

13
Květen
2024
Ošetřovné by mohli mít i dohodáři a OSVČ.

Vážení čtenáři, milí klienti, ošetřovné by od příštího roku mohli mít i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním.

Zobrazit další články