• Informační panel
• Daňový kalendář

Kurzarbeit je podle ministryně Maláčové nutné ve Sněmovně schválit do konce ledna.

Vážení čtenáři, pakliže PS nestihne do konce ledna schválit nový kurzarbeit, mohly by firmy v krizi zůstat od března bez státní podpory.

Hrozí pak skokový nárůst nezaměstnanosti. Na tiskové konferenci to sdělila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní by měla dolní komora jednat o pravidlech zkrácené práce se státní podporou tento týden, schvalovat by je pak mohla příští týden.

Návrh právní normy pak musí projednat i Senát a podepsat prezident. Příspěvky na mzdy z kurzarbeitového programu Antivirus mohou podniky čerpat do konce února.

„Pokud do konce ledna neproběhne třetí čtení (schválení zákona), tak budeme mít obrovský problém. Na konci února končí Antivirus... Pokud bychom se neposunuli, budou desítky tisíc firem bez pomoci. Lidé budou přicházet o práci. Masově by rostla nezaměstnanost,“ uvedla ministryně.

Dle údajů, které včera uveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí, dostalo peníze na výplaty a náhrady mezd z Antiviru 66.700 firem. Rozdělily si celkem 25,8 milionu korun pro 926.200 zaměstnanců. Podle Maláčové tak dostala pomoc každá čtvrtá firma a nejčastěji stát přispěl pracovníkovi na dvě výplaty.

Česká republika má dál nejnižší nezaměstnanost v EU. Podle ministryně se situace ale zhoršuje. V polovině ledna bylo bez práce asi 315.000 lidí, tedy 4,3 procenta. Maláčová podotkla, že krize dopadá obvykle nejvíc na pracovníky nad 50 let a rodiče malých dětí, kteří zůstávají bez místa. „Pokud nebude kurzarbeit, nejvíc to odnesou,“ řekla šéfka resortu práce.

Kurzarbeit upravuje novela o zaměstnanosti. Vládní předlohu kritizovali odboráři i podnikatelé. Opoziční i koaliční poslanci navrhli desítky změn. Ucelený návrh s úpravou původního vládního zákona připravilo i ministerstvo práce a sociálních věcí. Dolní komoře ho předložil poslanec ČSSD Roman Sklenák. Maláčová už několikrát zopakovala, že na této verzi je shoda odborů a zaměstnavatelů. Sklenákův návrh počítá s příspěvkem od státu ve výši 70 procent hrubého výdělku do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Vláda by stanovila, odkdy je možné kurzarbeit mít, na jak dlouho a jaký může být výpadek práce. Firmy, které by vyplácely dividendy, by subvenci nezískaly.

Na kurzarbeitu by firma mohla být nanejvýš rok. Pracovník by doma mohl zůstat jeden den až čtyři dny v týdnu, v té době by mohl navštěvovat kurzy od úřadu práce. Úbytek práce by se měl posuzovat za celou firmu, ne za jednotlivé zaměstnance. Zdravotní pojištění by se mělo platit z celého běžného výdělku, nejen ze mzdy za odpracovanou dobu. Sociální odvody by pak firma měla hradit i z příspěvku od státu. S tím ale zaměstnavatelé nesouhlasí.

V Praze dne 19. ledna 2021

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČTK)

Informační panel