Jsme tým kvalifikovaných a zkušených profesionálů, poskytující kompletní servis v oblasti daní, účetnictví a mezd.
 
Nezapomeňte že:
  • 20.10.2021 daň z příjmů - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fy...
  • 20.10.2021 důchodové pojištění - splatná záloha za září
  • 25.10.2021 spotřební daň - daňové přiznání za září, daňové přiznání k uplatnění n...
Více informací najdete v našem kalendáři

Nejistota ohledně toho, zda daňový balíček nabude účinnosti od ledna, nebo se vrátí na jednání Sněmovny, trápí zejména účetní firmy (vedle občanů).

Vážení klienti, tzv. daňový balíček by měl nabýt účinnosti od počátku ledna, ale...!

V prosinci normu zahrnující zrušení superhrubé mzdy schválili poslanci a senátoři. Prezident Miloš Zeman oznámil, že zákon nepodepíše, ale ani nevetuje, a v pondělí 28. prosince návrh daňových změn bez signace (podpisu) vrátil předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi. Podle některých ústavních právníků i politiků je ale možné, že prezident formulací dopisu zřejmě omylem zákon vetoval, tím pádem by o něm měla znovu hlasovat Sněmovna!

Na konci dopisu adresovaného předsedovi Sněmovny Vondráčkovi totiž prezident napsal, že zákon „vrací k dalšímu opatření“, uvedl včera server Info.cz. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček ale trvá na tom, že prezident daňový balíček nevetoval, tím pádem nabude účinnosti už od začátku ledna 2021.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že už dostalo z Poslanecké sněmovny příkaz k vyhlášení zákona, publikován bude ve Sbírce zákonů 31. prosince. Daňový balíček bude vydán ve Sbírce zákonů pod č. 609/2020 Sb. dne 31. prosince 2020. Legislativní proces tím bude dokončen do konce roku a daňový balíček tak nabude účinnosti 1. ledna 2021.

Dle některých právníků i politiků ale Zemanovo vyjádření v dopise, že zákon vrací k dalšímu opatření, znamená veto zákona. To by museli přehlasovat poslanci, a to nejméně 101 hlasy. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček sdělil serveru Seznam Zprávy, že z jeho pohledu lze formulaci použitou prezidentem republiky vykládat jako veto. „Jediný, kdo to může autoritativně říci, je Ústavní soud. Jsme připraveni případnou žádost o přezkum Ústavním soudem podpořit,“ konstatoval ministr vnitra. Podle něj by Sněmovna o daňovém balíčku měla hlasovat znovu a je teď na předsedovi Sněmovny, zda se poslanci stihnout sejít ještě před koncem roku.

Takový výklad Zemanova dopisu ale Hrad odmítl. „Vyjádření prezidenta republiky neobsahuje klíčový výslovný poukaz na čl. 50 odst. 1 Ústavy ČR, jako tomu je v případě veta zákona. Daňový balíček tedy nebyl vetován,“ reagoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Podle přesné dikce (výslovného znění) čl. 50 odst. 1 Ústavy České republiky (viz níže uvedená citace), stejně jako podle názorů uvedených v komentářové literatuře k Ústavě (Prof. Kysela) je to podle názoru autora tohoto článku ale přinejmenším velmi sporné (byť se taktéž přiklání k názoru, že skutečně prezident republiky uplatnil veto) i z tohoto důvodu, že v této souvislosti zejména chybí očekávání dané Ústavou, tj. ústavní zvyklost, příp. judikovaný případ Ústavním soudem:

„Článek 50
(1) Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.“

Web Info.cz pak v této souvislosti hovoří takto: Klíčový je zde termín „vracím“. Alespoň tak to vidí experti, které se nám podařilo kontaktovat. „Domnívám se, že rozhodnutí prezidenta republiky, kde se explicitně hovoří o vrácení zákona, lze jen těžko interpretovat jinak než jako tzv. suspenzivní veto, tj. zákon se vrací k případnému přehlasovaní Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR,“ tvrdí Ondřej Preuss, tajemník katedry ústavního práva na Právnické fakultě UK. Právník Jakub Blažek z advokátní kanceláře Blažek a Bureš dodává: „Tím, že prezident výslovně použil slovo “vracím“, použil terminologii čl. 50 ústavy, která dává prezidentovi právo „vrátit“ zákon sněmovně, což je právě tzv. Prezidentovo veto. Sněmovna by tak měla nyní o zákonu hlasovat znovu, jinak dle mého názoru reálné hrozí, že ho v případě přezkumu Ústavní soud zruší“. Ač se tedy ministryně financí Alena Schillerová nebo premiér Andrej Babiš radují, jak zásadní daňovou úpravu prosadili, a zároveň celý národ začíná počítat s tím, že daňový balíček začne od 1. ledna platit, vše může být ještě jinak. Stačí k tomu málo: Aby se například někdo obrátil na Ústavní soud a požádal ho o přezkum.“

Další velmi zajímavý, spíše publicistický komentář na Info.cz, konstatuje, že (cit.): „Podle dostupných vyjádření je zjevné, že odpovědní politici se pokusí zákon nacpat do věstníku za každou cenu s platností od 1. ledna. Tím pádem zákon skutečně začne platit. Problém může nastat ve chvíli, kdy se objeví před Ústavním soudem. Existují v podstatě dvě možnosti, jak by se něco podobného mohlo stát. První takovou možností je, že se na Ústavní soud obrátí zákonodárci. O možném přezkumu zatím hovoří ČSSD s tím, že bude jednat ještě s ostatními politickými stranami. To v našem příběhu není zase tak podstatné. Je celkem pravděpodobné, že se nakonec politické strany na soud neobrátí, protože ve hře je příliš mnoho. Lidé už ví, že snížení daní se více či méně promítne do jejich výplaty a strana, která by si u soudu stěžovala, by nakonec mohla být označena za tu, která je o peníze připravila. V případě, že by Ústavní soud rozhodl v neprospěch prezidenta Miloše Zemana. To nevíme a nemůžeme to předjímat. Možné jsou obě varianty, a jak vidno, rozděleni jsou v tomto názoru i experti. Druhou variantou je možnost, že se celý problém před Ústavní soud dostane třeba v rámci sporu mezi daňovým poplatníkem a finanční správou. Mohlo by se tak stát v případě, že daňový poplatník podá přiznání podle starého zákona, finanční správa mu to vytkne a celý spor skončí před soudem a nakonec dokonce před soudem Ústavním. Teoreticky by se tak mohlo stát nejdříve za dva roky. Ale představte si situaci, že by Ústavní soud nakonec rozhodl v tomto případě ve prospěch daňového poplatníka. Ve výsledku by to znamenalo, že všechna předchozí přiznání byla špatně a občané by museli doplatit obrovské peníze za několik let zpět. Samozřejmě by Ústavní soud byl pod tlakem, aby takto nerozhodl a dost možná by tak skutečně nerozhodl. Je to ovšem hypotetická možnost, která názorně ukazuje, jak politici znehodnocují celý český právní řád. To se samozřejmě negativně promítne do budoucnosti.“

Ústavní právníci Prof. Kysela a JUDr. Kudrna pak na stránkách České tiskové kanceláře uvedli následující (cit.):  "Podle mého soudu o veto nejde. Vyjádřil se tak předem prezident, následně i jeho mluvčí," napsal Kysela. "Vrácení k dalšímu opatření" je podle něj neobratná formulace, znamená ale spíše zajištění publikace ve Sbírce zákonů než nové hlasování o návrhu v Poslanecké sněmovně. Ve smyslu článku 50 Ústavy je prezidentův dopis podle Kudrny vetem. "Obsahuje jak výraz "vracím zákon", tak i zdůvodnění jeho vrácení. Není podstatné, zda v dopisu je obsažený odkaz na konkrétní ustanovení Ústavy, rozhodující je obsah," sdělil. "Samozřejmě můžeme brát v potaz vyjádření prezidenta republiky jak z minulého týdne, tak i včerejší (úterní), a neptat se, proč písemné vyjádření vůle není naformulováno tak, jak by odpovídalo těmto vyjádřením," dodal. V zásadě ale diskusi o právní podstatě prezidentova stanoviska považuje za akademickou záležitost bez většího praktického významu. Věc se podle něj bude řešit v politické rovině bez ohledu na právní stanoviska, jež ani nejsou jednotná. "S konečnou platností patrně vše jednou, a to nikoliv rychle, vyřeší až Ústavní soud. Do té doby bude zákon platit a nejspíš bude i mnohokrát znovelizovaný," napsal Kudrna.

 

V Praze dne 30. prosince 2020

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČTK, Advokátního deníku, Ministerstva financí a webu Info.cz)

Informační panel

18
Říjen
2021
Vláda by měla pro firmy s výpadkem výroby spustit Antivirus B.

Vážení čtenáři, prve je však nutné jasně vymezit odvětví, do nichž by měla podpora směřovat.

11
Říjen
2021
Průměrná mzda ve 2. kvartálu stoupla o 11,3 procenta na 38.275 Kč.

Vážení čtenáři, průměrná mzda v ČR v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38.275 korun.

4
Říjen
2021
Novela zákona o elektronických komunikacích ovlivní ohledně marketingu život většiny firem v ČR.

Vážení klienti, novela zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích znepříjemní obchodním korporacím život ve dvou aspektech (viz body 1. a 2.).

Zobrazit další články