Jsme tým kvalifikovaných a zkušených profesionálů, poskytující kompletní servis v oblasti daní, účetnictví a mezd.
 
Nezapomeňte že:
  • 13.3.2021 spotřební daň - splatnost daně za leden (mimo spotřební daň z lihu)
  • 15.3.2021 daň z příjmů - čtvrtletní záloha na daň
  • 20.3.2021 daň z příjmů - elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závisl...
Více informací najdete v našem kalendáři

Poslanecká sněmovna obdržela ucelený návrh změn ke kurzarbeitu z dílny MPSV.

Vážení čtenáři, Sněmovna dostala ucelený návrh změn pravidel kurzarbeitu, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Počítá s příspěvkem od státu při výpadku práce ve výši 70 procent hrubého výdělku do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Vláda by stanovila, odkdy je možné kurzarbeit mít, na jak dlouho a jaký může být výpadek práce. Obchodní společnosti, které by vyplácely dividendy, by podporu nezískaly. Návrh k projednávané novele o zaměstnanosti s kurzarbeitem uveřejnila dolní komora na své webové stránce. Předložil ho poslanec ČSSD Roman Sklenák. Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda plánovala opatření původně od listopadu, nedokázala se na něm ale dlouho shodnout. Prodloužila proto program Antivirus s příspěvky na mzdy do konce roku a kurzarbeit měl navázat od ledna. Výsledný vládní model kritizují zaměstnavatelé i odbory. Poslanci k němu navrhli desítky úprav. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak slíbilo, že zhruba do poloviny listopadu předloží ucelený návrh.

Podle vládní novely o zaměstnanosti by kurzarbeit zaváděla pouze vláda. Mohla by ho využít po živelné pohromě, kybernetickém útoku, při epidemii či jiné mimořádné situaci a v případě závažného ohrožení ekonomiky. Návrh doplňuje, že by kabinet stanovil také to, odkdy a jak dlouho mohou firmy kurzarbeit mít a s jakým výpadkem pracovní doby týdně. Zaměstnanec by doma mohl zůstat jeden den až čtyři dny v týdnu, v té době by mohl chodit do kurzů od úřadu práce. Úbytek práce by se měl posuzovat za celou obchodní korporaci, ne za jednotlivé zaměstnance. Za neodpracované hodiny by měli lidé dostávat 70 procent hrubého do 1,5násobku průměrné mzdy. Podle vládní novely to má být 70 pct čistého do průměrné mzdy.

Podle tzv. důvodové zprávy by navýšení částky mělo pracovníkovi částečně kompenzovat to, že bude muset doplácet zdravotní pojištění. To by se totiž mělo posílat z celého běžného výdělku, nejen ze mzdy za odpracovanou dobu. Sociální odvody by pak společnost podle novely měla hradit i z příspěvku od státu. S tím ale zaměstnavatelé nesouhlasí. Žádají, aby podnik odváděl sociální pojištění jen z výplaty za odvedenou práci.

Na kurzarbeitu by korporace mohla být podle návrhu šest měsíců. Doba by se ale mohla opakovaně prodlužovat až o tři měsíce. Celkem by mohla zkrácená práce s podporou státu trvat nejdéle rok. Příspěvek by mohli pobírat zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou i určitou. Museli by ale být v podniku aspoň tři měsíce před kurzarbeitem a zůstat aspoň tři měsíce po něm. Firmy, které by chtěly příspěvky získat, by nesměly rok po skončení podpory vyplácet dividendy.

 

V Praze dne 9. prosince 2020

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s použitím ČTK)

Informační panel

8
Březen
2021
Ministerstvo práce a sociálních věcí aktuálně navrhuje zvýšit krizové ošetřovné ze 70 na 80 pct příjmu.

Vážení čtenáři, MPSV teď navrhuje zvýšit krizové ošetřovné kvůli zavřeným školám ze 70 na 80 procent redukovaného výdělku.

7
Březen
2021
Prezident republiky potvrdil bonus až 370 Kč denně v nařízené karanténě.

Vážení čtenáři, lidé v nařízené karanténě nebo izolaci budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně.

6
Březen
2021
Finanční správa začala přijímat žádosti o nový zvýšený kompenzační bonus.

Vážení čtenáři, FS začala přijímat žádosti o nový příspěvek, tzv. kompenzační bonus, 1 000 korun denně pro podnikatele nebo společníky malých firem.

Zobrazit další články