• Informační panel
• Daňový kalendář

Podnikatelské svazy nejsou spokojeny s výslednou vládní verzí kurzarbeitu.

Vážení klienti, zástupci podnikatelů nejsou spokojení s výslednou verzí kurzarbeitu, kterou schválila vláda.

Jeho aktuální podoba je neflexibilní a má nastavený nízký strop maximální částky podpory, řekl ČTK viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj.

Hospodářská komora vítá, že vláda jej na několikátý pokus schválila. Má nicméně ke schválenému návrhu připomínky, které bude uplatňovat v dalším legislativním procesu.

„Mrzí nás, že sociální partneři nebyli zapojeni do finální dohody o kurzarbeitu. Přitom právě ti jsou jeho hlavní uživatelé. Výsledkem je to, že s aktuální podobou nejsme spokojení,“ uvedl Rafaj. Z vystoupení v médiích podle něj teprve nyní zjišťuje omezení, o kterých předem svaz nevěděl. Např. firma, která bude využívat kurzarbeit, nebude moci vyplácet dividendy. „Využijeme veškerých možností přesvědčit legislativce, aby vzali naše připomínky v úvahu,“ dodal. Hospodářská komora návrhu mj. vytýká, že kurzarbeit bude možné použít i v případě, že firma třeba i s několika tisíci zaměstnanci nebude mít uplatnění pro jednoho zaměstnance. Kurzarbeit by podle ní neměl být primárně nástrojem adresovaným jednotlivým zaměstnancům, nýbrž zaměstnancům firmy, která se ocitla v obtížné mimořádné situaci a není schopna čelit vnějším vlivům vlastními silami.

„Takový přístup státu degraduje způsobilost zaměstnavatelů samostatně se vypořádat např. s problémy menšího rozsahu. Nastavení podmínek vstupu do kurzarbeitu pouze na úrovni jednotlivého zaměstnance je proto nežádoucím signálem podnikatelskému sektoru, že se zaměstnavatelé mají i v relativně jednodušších situacích spoléhat vždy na stát. Je nesporné, že tento přístup může vést ke zneužívání kurzarbeitu i tehdy, kdy jeho aktivace není nezbytná,“ konstatoval prezident komory Vladimír Dlouhý. Zákonodárci by měli podle něj při projednávání kurzarbeitu v parlamentu pečlivě zvážit také nastavenou finanční zátěž zaměstnavatelů. „Náklady kurzarbeitu, které stát přenáší na podnikatele prostřednictvím zpojistnění fiktivní, nikoliv skutečně vyplácené mzdy, kdy zdravotní odvody mají být počítány z průměrné mzdy před vstupem do kurzarbeitu, mohou vést zaměstnavatele spíše k propouštění zaměstnanců než ke vstupu do režimu kurzarbeitu,“ doplnil a uzavřel.

V Praze dne 29. září 2020

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČTK)

Informační panel