Jsme tým kvalifikovaných a zkušených profesionálů, poskytující kompletní servis v oblasti daní, účetnictví a mezd.
 
Nezapomeňte že:
  • 20.12.2018 daň z příjmů - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fy...
  • 20.12.2018 důchodové pojištění - splatná záloha za listopad
  • 27.12.2018 spotřební daň - daňové přiznání za listopad, daňové přiznání k uplatně...
Více informací najdete v našem kalendáři

Daňové a právní aspekty odměňování jednatelů v jednočlenné společnosti s ručením omezeným

Vážení klienti, milí čtenáři, s ohledem na množící se dotazy ohledně odměňování jednatelů v jednočlenné společnosti s ručením omezeným, přerušíme náš nový, „rozjetý“ seriál o automobilech v podnikání, a pohovoříme o v nadpise naší aktuality zmíněné problematice.

Společník (a zároveň jednatel v jednočlenné společnosti s ručením omezeným) se může rozhodnout, jestli si:

1. Bude pravidelně vyplácet odměny ze své společnosti,

2. nebo počká až na výplatu zisku, jenž bude v s. r. o. postupně vytvářen.

Zatímco odměna společníka za výkon činnosti podléhá zdanění jako jakákoli mzda jiného zaměstnance (a tyto náklady snižují daňový základ pro korporátní daň s. r. o.), výplata zisku podléhá „pouze“ srážkové dani. Ovšem aby k výplatě zisku mohlo vůbec dojít, musí být nejdříve nějaký generován a hlavně toto řešení předpokládá, že předtím společnost s ručením omezeným odvedla korporátní daň. Situací s. r. o., jež má výhradně příjmy osvobozené od daně z příjmů např. z podílů na zisku svých dceřiných společností, se pak v našem článku zabývat nebudeme.

Tab. 1: Komparativní (srovnávací) modelová situace na míru zdanění společníka

Položka

Měsíční odměna v Kč

Výplata podílu na zisku v Kč

Hrubý zisk s. r. o.

1 000 000

1 000 000

Odměna společníka (12 × 20 000)

−240 000

 

Odvody z odměny společníka (12 × 20 000 × 0,34)

−81 600

 

Hrubý zisk po odměnách

678 400

 

Daň z příjmů s. r. o.

128 896

−190 000

Čistý zisk s. r. o.

549 504

810 000

Srážková daň z podílu na zisku (vyplaceno 100 % čistého zisku)

−82 425

−121 500

Výplata podílu na zisku

467 079

688 500

Čistá odměna společníka (se slevou na dani na poplatníka z hrubé odměny 20 000 Kč měsíčně)

190 200

 

Celkový čistý příjem společníka

657 279

688 500

Celkové odvody (daně firmy + pojistné a daně z odměny a podílu na zisku)

342 721

311 500

Zdroj: portál.POHODA.cz, vlastní zpracování, 2018

Z výše uvedené tabulky č. 1 tedy můžeme dovodit, že celkové daňové zatížení vychází finančně výhodněji při výplatě podílu na zisku. Tento rozdíl představuje cca 3 % z dosaženého zisku. Je však třeba brát v úvahu nejen otázku daní, nýbrž např. i možnosti uplatnit odčitatelné položky od základu daně pro fyzickou osobu nebo slevy na děti, povinnost hradit zdravotní pojištění atd.

Jestliže by totiž společník čekal pouze na výplatu zisku a neměl žádný jiný zdroj příjmů, musí si uvědomit tyto aspekty:

U jednočlenné s. r. o., kde společník skutečně vykonává nějakou činnost, většinou dochází ke kombinaci odměny a podílu na zisku. Rozumně nastavená míra měsíční odměny znamená zajištění pravidelného příjmu peněz společníka, jenž má pokryté povinné odvody a může využít všech slev na dani určené pro fyzické osoby. Následná výplata zbývající části zisku i s odvodem srážkové daně je pak optimalizačním bodem pro snížení celkového daňového odvodu. V aplikační praxi rovněž většinou dochází k tomu, že se zisk nevyplácí celý – což na jednu stranu sníží daňové odvody, ale na druhou stranu pochopitelně nezvýší čistý příjem společníka, neboť finanční prostředky zůstávají stále ve vlastnictví společnosti s ručením omezeným. Jestliže společník nepotřebuje tyto peníze nutně pro svou privátní spotřebu, vyhne se tedy i srážkové dani z podílu na zisku a alespoň časově tím posune míru zdanění (pochopitelně jestliže si do budoucna vyplatí i zbývající část zisku, dolehne povinnost zdanění srážkovou daní i sem). Odměnu společníkovi není nutné vyplácet na základě pracovní smlouvy, nýbrž „pouze“ na základě rozhodnutí společníka. Navíc na základě pracovní smlouvy to prakticky (právně-teoreticky snad ano) ani nelze. Nejsou totiž naplněny znaky závislé práce ve vztahu podřízenosti. Lze si jen stěží představit situaci, že společník přikáže svému zaměstnanci (pozn. jedna a tatáž osoba), aby něco vykonal (více o tomto problému naleznete na: https://portal.pohoda.cz/daneucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/zdanovani-jednatelu-a-spolecniku-v-s-r-o/). Tento úkon sice nikterak nezmění otázku zdanění odměny, jako by to byla mzda z pracovní smlouvy, ale na druhou stranu v sobě ukrývá absenci dohledu Úřadu práce nad plněním zákonných povinností ze zákoníku práce (pozn. zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), jako je tomu u běžných, řadových zaměstnanců. U jednočlenné s. r. o., kde je společník i jednatel stejná fyzická osoba, se obvykle otázka odměny řeší přímo ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Zdanění odměny je opět shodné, jako by to byl běžný zaměstnanec, a i v tomto případě platí, že pracovní úřad nemůže kontrolovat plnění pracovních povinností, protože nedošlo k uzavření pracovní smlouvy s povinnostmi danými zákoníkem práce. Odměnu společníka (resp. odměny jednatele, jestliže se jedná o téže osoby) vedle čisté výplaty podílu na zisku lze shledat jako praktickou i s ohledem na možnost výplaty cestovních náhrad a jiné formy zaměstnaneckých benefitů, které zákon o daních z příjmů (pozn. zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) osvobozuje od zdanění na straně zaměstnanců. Pro firmu je daňovým nákladem, pokud jsou výdaje poskytnuty zaměstnancům. Ve zmíněném zákoně o daních z příjmů se totiž za zaměstnance považuje i společník nebo jednatel, pokud je za svou činnost odměňován společností, kterou vlastní nebo za ni jedná. Absence této odměny při současném poskytování benefitů pro společníka bývá „trnem v oku“ na straně finančního úřadu, který sice z obchodního rejstříku sezná, kdo je společníkem i jednatelem, avšak velmi těžko se proti němu argumentuje, že je považován i za zaměstnance pro účely daně z příjmů se všemi svými výhodami dalších náhrad, když společník nemá jediný zdanitelný příjem. Pak je komplikované tohoto společníka pod zákonný pojem „zaměstnanec v daních z příjmů“ vůbec zahrnout, natož uhájit všechny náklady, které firma na něj vynaložila, aniž by tento společník měl byť jen malý příjem obdobný zaměstnaneckému platu (s využitím portál.POHODA.cz., autor Michaela Martínková, zdroj a více na: https://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uzpodnikam/odmena-jednatele-jednoclenne-s-ro/?utm_source=StwMailing&utm_medium=email&utm_content=20180925&utm_cam%20paign=portal).

V Praze dne 4. října 2018

Mgr. Petr Jezdinský, právník

 

Informační panel

6
Prosinec
2018
Jaké lze očekávat dopady zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2019?

Minimální mzda v roce 2019 totiž vzroste na 13 350 Kč.

3
Prosinec
2018
Problematika prokazování skutečného majitele právnické osoby z pohledu (nejen) daňového poradce

Vážení klienti, věnujte prosím i přes jeho rozsáhlost pozornost následujícímu pojednání. Týká se totiž špatného příkladu harmonizace směrnic EU do českého práva.

16
Listopad
2018
Pozor na změny v úpravě placení záloh na sociálním a nemocenském pojištění od 1. 1. 2019!

Vážení klienti a obchodní partneři, touto aktualitou vás chceme informovat o překotných změnách v úpravě placení záloh na sociálním a nemocenském pojištění.

Zobrazit další články