Jsme tým kvalifikovaných a zkušených profesionálů, poskytující kompletní servis v oblasti daní, účetnictví a mezd.
 
Nezapomeňte že:
  • 30.11.2020 daň z příjmů - odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně ...
  • 30.11.2020 daň z nemovitých věcí - splatnost 2. splátky daně (všichni poplatníci s daní v...
Více informací najdete v našem kalendáři

Stát plánuje platit zaměstnancům v kurzarbeitu až 70 procent čisté mzdy.

Vážení čtenáři, pracovníci na kurzarbeitu by mohli od státu dostávat za dobu, kdy pro ně firma kvůli epidemii, přírodní katastrofě či recesi nebude mít práci, až 70 pct čistého výdělku.

Po třech měsících by se podpora snížila. Vyplácela by se nejvýš devět měsíců. Člověk by ale musel v týdnu odpracovat aspoň dvě pětiny pracovní doby, tedy třeba dva z pěti dnů. Peníze od státu by se započítávaly na důchod. Vyplývá to z návrhu novely o zaměstnanosti s novými pravidly kurzarbeitu, kterou připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Na svém webu ji zveřejnila vláda. Dle plánu by se nový kurzarbeit měl zavést od listopadu. Měl by při potížích bránit propouštění. Navázal by na vládní program Antivirus s příspěvky na mzdy pro zaměstnavatele, na které dopadla nařízená omezení kvůli epidemii a koronavirová krize. Podle návrhu by vláda mohla kurzarbeit zavést, pokud by ve třech měsících po sobě meziročně přibylo nezaměstnaných o víc než 15 procent a bylo by jich minimálně 400.000. Kabinet by k nové podpoře v částečné zaměstnanosti mohl přistoupit i při pandemii, kyberútoku, přírodní pohromě či v jiné mimořádné situaci, která by ohrozila ekonomiku. V nařízení by stanovil, po jakou dobu či v jakém odvětví a regionu se bude příspěvek poskytovat.

„Zaměstnavatel nebude za hodiny „nepráce“ vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy tak, jako za standardní situace v případě vzniku překážek v práci na straně zaměstnavatele. Podporu v době částečné zaměstnanosti bude zaměstnancům poskytovat úřad práce prostřednictvím zaměstnavatele,“ uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech pro vládu. Podle autorů návrhu kurzarbeit firmám poskytne prostor pro řešení potíží a k návratu lidí k plné práci.

Po vydání nařízení budou moci firmy začít o podporu žádat. Žádost by mohly podávat do dvou let, nebo do konce lhůty uvedené v nařízení. Stát peníze poskytne zaměstnancům, kteří jsou v podniku alespoň tři měsíce. Podporu získají, pokud pro ně není práce pětinu až tři pětiny pracovní doby, tedy z pěti dnů den až tři dny. Musí odpracovat ale aspoň dva dny. Příspěvek nebude pro lidi s kontem pracovní doby, na nemocenské, mateřské, otcovské či na ošetřovném.

První tři měsíce by pracovníci mohli za hodinu bez práce od státu pobírat 70 procent svého průměrného čistého hodinového výdělku. Dalšího čtvrt roku by to bylo 65 procent a ve zbytku času 60 procent. Pokud by se zaměstnanci vzdělávali či se zapojili do jiných činností, které by doporučil úřad práce, mohli by mít 80 procent čistého. Maximální výše podpory by činila 1,5násobek celostátní průměrné mzdy za tři čtvrtletí předchozího roku před kurzarbeitem. Letos by tato hranice byla na 50.135 korunách.

Příspěvek v částečné zaměstnanosti zákony už upravují. Firma za neodpracovanou dobu teď pracovníkům platí minimálně 60 procent výdělku. Pokud pro ně nemá práci aspoň den v týdnu a platí jim aspoň 70 procent výdělku, může dostat od státu příspěvek nejvýš 0,125násobek průměrné mzdy, tedy 4 179 korun. Podpora se vyplácí nejdéle šest měsíců, vláda může stanovit delší dobu.

„Hlavní bariérou pro využívání tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti byla výše příspěvku, která nemotivuje zaměstnavatele ponechat si zaměstnance,“ konstatovalo ministerstvo. Podle něj překážku představuje i to, že s žádostí každé firmy musí souhlasit vláda. Dle návrhu by podnik přehled zaměstnanců a odměn na kurzarbeitu měl dodat úřadu práce do pátého dne po skončení měsíce. Do deseti dnů od doručení podkladů by mu stát peníze poskytl. Zaměstnavatel by je pracovníkům vyplatil do pěti dnů. Lidé na kurzarbeitu by tak měli mít příspěvek na účtu obvykle s výplatou, nejpozději do dvacátého dne v měsíci. Podpora v částečné zaměstnanosti by se zahrnovala do částky na důchod. Promítla by se i do odvodů na zdravotní pojištění. Jestliže by mělo být placené pojistné nižší, musela by firma a zaměstnanec rozdíl doplatit.

Odbory nesouhlasí s tím, aby lidé na tzv. kurzarbeitu dostávali 60 procent svého průměrného výdělku. Požadují stanovení vyšší náhrady. Žurnalistům to řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

 

V Praze dne 9. září 2020

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s použitím ČTK)

 

Informační panel

28
Listopad
2020
Osoby samostatně výdělečně činné budou moci dostávat kompenzační bonus i finanční prostředky z Antiviru.

Vážení klienti, živnostníci s právním nárokem na tzv. kompenzační bonus budou moci dostávat peníze i z programu Antivirus, uvedlo ministerstvo financí.

27
Listopad
2020
Po uvolnění omezení není důvod podle Schillerové prodloužit Antivirus.

Vážení čtenáři, kdyby se do konce roku uvolnila nařízená omezení podnikání, nebyl by důvod prodlužovat dál kurzarbeitový program Antivirus. Na dotaz ČTK to sdělila ministryně financí Alena Schillerová.

26
Listopad
2020
Kvůli podvodům u příspěvku podala finanční správa už 95 trestních oznámení.

Vážení čtenáři, dosud podala 95 trestních oznámení v souvislosti s pokusy o zneužití vyplácení příspěvku, tzv. kompenzačního bonusu, pro OSVČ, společníky malých firem i zaměstnance pracující na dohodu.

Zobrazit další články