Jsme tým kvalifikovaných a zkušených profesionálů, poskytující kompletní servis v oblasti daní, účetnictví a mezd.
 
Nezapomeňte že:
  • 25.9.2020 spotřební daň - daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřebn...
  • 25.9.2020 spotřební daň - splatnost daně za červenec (pouze spotřební daň z lih...
  • 25.9.2020 DPH - daňové přinání a splatnost daně, kontrolní hlášení a s...
Více informací najdete v našem kalendáři

V České republice a na Slovensku existují nejvyšší odvody na pojistném.

Vážení čtenáři, ČR, Slovensko a Rusko vévodí žebříčku 21 středoevropských a východoevropských zemí, kde zaměstnavatelé a zaměstnanci platí nejvyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění.

Toto zjištění vyplývá z mezinárodní studie společnosti Mazars.

Rozdíl mezi státy s nejvyššími a nejnižšími povinnými odvody zaměstnavatelů a zaměstnanců činí více než 30 procentních bodů. Zatímco v Litvě nebo Rumunsku odvádějí firmy 1,77 procenta, resp. 2,25 pct, v České republice to činí 33,8 procenta a na Slovensku 35,2 procenta.

Nejvyšší sazby DPH platí v Maďarsku (27 procent) a Chorvatsku (25 procent). Naopak nulovou sazbu pro určený druh zboží a služeb využívají v Lotyšsku, Polsku, Rusku a na Ukrajině.

Desetiprocentní nejnižší sazba DPH v ČR je nad průměrem regionu. Vedle Čechů ji platí ještě Slováci, Srbové a obyvatelé Bosny a Hercegoviny, kde je stanovena raritní jednotná sazba odvodů DPH.

Sazby daně z příjmů fyzických osob jsou ve státech regionu variabilní. Nejméně platí zaměstnanci na Balkáně. Nejnižší sazbu mají zaměstnanci v Černé Hoře (devět procent ) následují zaměstnanci v Srbsku, Rumunsku a Severní Makedonii (10 procent). Naopak nejvyšší sazby jsou v Chorvatsku (24 a 36 procent). Daňové systémy některých států také využívají progresivní daň v závislosti na příjmu zaměstnance.

Nejvyšší daň z příjmů právnických osob odvádějí firmy v Německu, kde se daň v závislosti na zisku může pohybovat na úrovni až 31 procent. Mezi země s vysokou korporátní daňovou sazbou patří i Rakousko, kde sazba dosahuje 25 procent, a Řecko (24 procent).

Naopak nejnižší korporátní daně jsou v Maďarsku a Černé Hoře (devět procent). V Albánii a Bosně a Hercegovině může být daň pro skupinu firem, které splní určité podmínky, až nulová. Celkový průměr regionu činí 16 procent. ČR s jednotnou sazbou 19 procent tak patří k zemím s nadprůměrným zdaněním korporátních zisků.

Co se týká úrovně mezd, vykazují země regionu široké rozpětí. Zatímco minimální čistá mzda v Srbsku, na Ukrajině a v Kosovu se pohybuje pod 180 eury, v dalších zemích bývalé Jugoslávie nebo v Albánii a Bulharsku dosahuje 200 až 300 eur. V zemích Visegrádu (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko) je minimální mzda stanovena v rozpětí 400 až 500 eur. Zcela nesrovnatelné hodnoty výrazně nad poměry regionu vykazuje Rakousko (1 866 eur) a Německo (1 620 eur). Za poslední rok stoupla minimální mzda počítané v eurech na Ukrajině, Rumunsku, Bulharsku, Polsku, Slovensku a v ČR (v současnosti činí 476 eur).

Průměrná čistá mzda v privátním sektoru je nejvyšší v Německu (2 221 eur) v Rakousku (2 131 eur) a ve Slovinsku (1 241 eur). Následují země Visegrádu, Řecko, Chorvatsko a Pobaltské státy, kde se škála průměrných mezd pohybuje v od 700 do 1 100 eur. Nejnižší čisté průměrné mzdy pobírají zaměstnanci v Kosovu (361 eur), Albánii (401 eur) a Severní Makedonii (418 eur).

 

V Praze dne 15. srpna 2020

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím Mazars a ČTK)

 

Informační panel

24
Září
2020
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje vyplácení ošetřovného po celou dobu výuky na dálku.

Vážení klienti, zaměstnanci, kteří by museli v novém školním roce zůstat se školáky kvůli uzavření třídy či školy doma, by mohli dostávat ošetřovné po celou dobu výuky na dálku.

23
Září
2020
Ministryně Maláčová očekává brzkou dohodou o úpravě ošetřovného.

Vážení klienti, Jana Maláčová (ČSSD) očekává brzkou dohodu koalice na úpravě ošetřovného kvůli karanténám ve školách. Tuto informaci sdělila žurnalistům.

22
Září
2020
Schválené žádosti v COVID nájemné přesáhly už miliardu Kč.

Vážení čtenáři, objem schválených žádostí v programu COVID nájemné přesáhl po skoro tříměsíčním fungování miliardu korun.

Zobrazit další články