Jsme tým kvalifikovaných a zkušených profesionálů, poskytující kompletní servis v oblasti daní, účetnictví a mezd.
 
Nezapomeňte že:
  • 20.10.2021 daň z příjmů - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fy...
  • 20.10.2021 důchodové pojištění - splatná záloha za září
  • 25.10.2021 spotřební daň - daňové přiznání za září, daňové přiznání k uplatnění n...
Více informací najdete v našem kalendáři

Po zrušení karence přibylo lidí na nemocenské o 17 pct více.

Vážení klienti, po loňském zrušení karenční doby vzrostl průměrný měsíční počet lidí na nemocenské o 17 procent.

Zatímco rok před obnovením proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci evidovala sociální správa v průměru měsíčně 128.431 případů stonání, od loňska je jich měsíčně průměrně 150.650.

Výsledky na tiskové konferenci představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní situaci ovlivnila koronavirová nákaza. Krátkodobá nemocnost podle šéfky resortu rostla jen mírně. Podle Hospodářské komory vydali zaměstnavatelé na náhrady v prvních třech dnech nemoci 4,9 mld. korun.

Obnovení proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci prosadila Babišova vláda loni od července. Po zrušení karence volaly odbory. Firmy byly proti. Obávaly se zvýšení nemocnosti a zneužívání. Požadovaly zavedení elektronických neschopenek pro lepší kontrolu. Dočkaly se jich o půl roku později letos od ledna.

Třídenní karenční doba se zavedla v roce 2008. Ústavní soud ji po půl roce zrušil. Po úpravě, kdy zaměstnanci přestali hradit nemocenské odvody a zaměstnavatelům se snížily, platila od roku 2009.

Maláčová označila zrušení karenční doby za „odstranění jedné z posledních nespravedlností“. Uvedla, že zaměstnanec na nemocenské s průměrným výdělkem dostává za první tři dny náhrady 2 688 korun. „Proplácení prvních tří dnů nemoci pomohlo zvládnout koronakrizi,“ je přesvědčena šéfka resortu práce a sociálních věcí.

Hospodářská komora odhadovala, že zaměstnavatelé budou muset po zrušení karence vydat na náhrady mezd nemocných pracovníků o pět miliard Kč víc. Výdaje aktuálně spočítala na 4,9 miliardy. „Naplnily se tak obavy,“ uvedla komora. Dodala, že částka mohla putovat do zvýšení výdělků. Podle komory se „opět vrací nápadně vysoká krátkodobá nemocnost“.

Krátkých nemocí podle Maláčové výrazně nepřibylo. Stonání od jednoho do tří dnů tvořilo před zrušením karenční doby 4,2 procenta případů, po zrušení 4,7 procenta, uvedla šéfka resortu.

Od počátku března do konce června lékaři vystavili 681.449 e-neschopenek. Z nich 57.242 dostali lidi v karanténě.

Výdaje ze systému nemocenského pojištění v posledních letech rostou. Zvedaly se mzdy a s nimi i nemocenské dávky. Po zrušení karence se zaměstnavatelům snížily odvody.

Zavedla se otcovská a dlouhodobé ošetřovné. I když se příjmy díky dobré kondici české ekonomiky, vysoké zaměstnanosti a přidávání na výdělcích v posledních letech zvyšovaly, na pokrytí výdajů přestávaly stačit.

Jen za první letošní čtvrtletí před koronavirovou epidemií byla podle statistik sociální správy vyplacená suma o 2,33 miliardy vyšší než vybrané pojistné. Vybralo se 8,54 miliardy, vyplatilo se 10,87 miliardy korun.

Proti loňskému prvnímu kvartálu se jen na nemocenské vydalo o 780 milionů korun víc, tedy o 11 procent. Loni za první čtvrtletí byl systém v miliardovém minusu, předloni schodek činil 40 milionů.

Naposledy v přebytku byla nemocenská soustava v prvním kvartále v roce 2017. Činil tehdy 490 milionů.

 

V Praze dne 29. června 2020

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČTK)

Informační panel

18
Říjen
2021
Vláda by měla pro firmy s výpadkem výroby spustit Antivirus B.

Vážení čtenáři, prve je však nutné jasně vymezit odvětví, do nichž by měla podpora směřovat.

11
Říjen
2021
Průměrná mzda ve 2. kvartálu stoupla o 11,3 procenta na 38.275 Kč.

Vážení čtenáři, průměrná mzda v ČR v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38.275 korun.

4
Říjen
2021
Novela zákona o elektronických komunikacích ovlivní ohledně marketingu život většiny firem v ČR.

Vážení klienti, novela zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích znepříjemní obchodním korporacím život ve dvou aspektech (viz body 1. a 2.).

Zobrazit další články