Jsme tým kvalifikovaných a zkušených profesionálů, poskytující kompletní servis v oblasti daní, účetnictví a mezd.
 
Nezapomeňte že:
  • 20.10.2021 daň z příjmů - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fy...
  • 20.10.2021 důchodové pojištění - splatná záloha za září
  • 25.10.2021 spotřební daň - daňové přiznání za září, daňové přiznání k uplatnění n...
Více informací najdete v našem kalendáři

Při kurzarbeitu by mohl část mzdy vyplácet stát přímo zaměstnancům.

Vážení čtenáři, při zkrácení pracovní doby kvůli krizi by část ušlé mzdy mohl stát vyplácet přímo zaměstnancům. Na zásadách kurzarbeitu je shoda odborů, zaměstnavatelů a ministerstva práce a sociálních věcí.

Žurnalistům tuto informaci po jednání tripartity sdělili šéfové Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Kurzarbeit znamená zkrácení práce. Zaměstnavatelé v potížích nepropouštějí, ale zkracují pracovní dobu. Stát za určitých podmínek doplácí finanční výdělky. „V Německu zasanují mzdy zaměstnanců na hodnotu 90 až 95 procent. Pomáhá to národní ekonomice. Lidé v karanténě dostávají u nás 60 procent (ze základu příjmu). Když se jim zredukuje příjem, nebudou kupovat věci dlouhodobé spotřeby,“ uvedl Středula. Dodal, že pokles kupní síly dopadá na národní hospodářství, výrobci a živnostníci omezují produkci a služby, zvyšuje se nezaměstnanost. Zástupci zaměstnavatelů, odborů a ministerstva práce a sociálních věcí o přípravě dlouhodobého kurzarbeitu, který by se dal v krizi využít a pomohl pracovní místa zachovat, nyní jednají. Zatím se podle Wiesnera uskutečnila tři jednání pracovních týmů. „Potřebujeme, aby se dlouhodobý program vytvořil. Věřím, že se na modelu shodneme,“ konstatoval Wiesner. Podle něj se názory zaměstnavatelů, odborů a resortu sbližují. „Na tom jsme se dohodli, aby kurzarbeit vznikl a byl funkční. (...) Zatím to vypadá tak, že by příspěvek dostával zaměstnanec,“ poznamenal Wiesner.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj již dříve řekl, že v české legislativě sice kurzarbeit už je, ale není příliš funkční. Svaz navrhoval dva modely. Podle prvního návrhu by se vyplácel příspěvek na náhradu mzdy firmám jako nyní v dočasném programu Antivirus. Ve druhé verzi by zaměstnavatel platil občanům pouze za odvedenou práci ve zkrácené pracovní době. Zbytek by poskytoval stát jako podporu v částečné nezaměstnanosti jako podíl z čisté mzdy za dobu, která se neodpracovala.

V Německu dostává pracovník vyrovnávací příspěvek od úřadu práce přímo. Pobírá ho za hodiny, kdy pro něj firma neměla práci. Kurzarbeitová podpora se vyplácí zaměstnancům podniků, kde má zkrácenou pracovní dobu alespoň desetina lidí. Finanční prostředky se poskytují z fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti.

Podle saských odborů to představuje 67 procent ušlé čisté mzdy pro zaměstnance s dětmi a 60 procent pro ostatní. Pokud je kvůli koronaviru práce méně minimálně o polovinu, příspěvek se po čtvrt roce zvedá na 77 procent čistého výdělku pro lidi s dětmi a na 70 procent u ostatních. Po dalších třech měsících se pak začíná vyplácet 87 či 80 procent, nejdéle ale do konce letoška. Některé kolektivní smlouvy stanovují navýšení příspěvku až na sto procent, uvedly saské odbory.

„Naše představa se blíží německému modelu. Zaměstnanci by při snížení pracovní doby doplatil částku úřad práce,“ uzavřel Středula. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) již dřív řekla, že by vládě chtěla návrh zákona s úpravou pravidel kurzarbeitu předložit za pár měsíců.

 

V Praze dne 7. června 2020

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím webu ČTK a Právního prostoru)

Informační panel

18
Říjen
2021
Vláda by měla pro firmy s výpadkem výroby spustit Antivirus B.

Vážení čtenáři, prve je však nutné jasně vymezit odvětví, do nichž by měla podpora směřovat.

11
Říjen
2021
Průměrná mzda ve 2. kvartálu stoupla o 11,3 procenta na 38.275 Kč.

Vážení čtenáři, průměrná mzda v ČR v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38.275 korun.

4
Říjen
2021
Novela zákona o elektronických komunikacích ovlivní ohledně marketingu život většiny firem v ČR.

Vážení klienti, novela zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích znepříjemní obchodním korporacím život ve dvou aspektech (viz body 1. a 2.).

Zobrazit další články