Jsme tým kvalifikovaných a zkušených profesionálů, poskytující kompletní servis v oblasti daní, účetnictví a mezd.
 
Nezapomeňte že:
  • 20.12.2018 daň z příjmů - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fy...
  • 20.12.2018 důchodové pojištění - splatná záloha za listopad
  • 27.12.2018 spotřební daň - daňové přiznání za listopad, daňové přiznání k uplatně...
Více informací najdete v našem kalendáři

Stručné pojednání o dohodě o hmotné odpovědnosti

Hmotná odpovědnost představuje podle ustanovení § 252 a násl. zákona č. 262/2005 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“) odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, který je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Jedná se  např. o hotovost, ceniny, zboží nebo zásoby materiálu.

Odborná, monografická literatura hovoří dále o tom, že: „Dohoda o odpovědnosti se uzavírá na hodnoty určené k oběhu nebo k obratu a zaměstnanec musí mít možnost osobní dispozice s těmito hodnotami po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Předmětem dohody o odpovědnosti mohou být pouze hodnoty vykazující uvedené znaky. Z okruhu těchto hodnot jsou vyloučeny základní prostředky a drobné krátkodobé předměty (např. inventární předměty).  Přepravované zboží představuje však hodnotu ve smyslu ustanovení § 252 odst. 1, i když má charakter základních prostředků nebo předmětů drobné spotřeby. Právě tak tzv. bloky na benzín a naftu svěřené k vyúčtování mohou být předmětem hmotné odpovědnosti řidiče podle ustanovení § 252. Schodek je rozdíl mezi skutečným stavem svěřených hodnot a mezi údaji účetní evidence. Schodek vyjadřuje, že hodnoty chybí“ (In Vysokajová, M., Kahle, B., Doležílek, J. Zákoník práce s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2007, s. 323.).

Předpokladem vzniku odpovědnosti za schodek je:

Dohodu o hmotné odpovědnosti je možné se zaměstnancem uzavřít nejdříve v den, kdy tento zaměstnanec dosáhne 18 let věku. Nedodržení této podmínky má jednoznačně za následek neplatnost této dohody. Dohoda o hmotné odpovědnosti je uzavřena tehdy, jakmile se účastníci shodnou na jejím obsahu. Pro platnost dohody je předepsána obligatorní písemná forma, se kterou zákon spojuje její neplatnost. Není ani vyloučeno, aby dohoda o hmotné odpovědnosti byla obsažena v pracovní smlouvě. To, že je pro dohodu o hmotné odpovědnosti předepsaná písemná forma, však neznamená, že by text dohody nemohl být učiněn formou natištěného formuláře; pouze podpisy účastníků musí být provedeny vlastnoručně. Tento vlastnoruční podpis nemůže být nahrazen mechanickými prostředky (např. razítkem). Taková dohoda by byla neplatná. Písemná forma pod sankcí neplatnosti platí i pro všechny dodatky k dohodě, jimiž má být její obsah měněn. Jestliže zaměstnavatel nedodržel předepsanou písemnou formu, nemůže být tato skutečnost posuzovaná ve vztahu k zaměstnanci, s nímž měla být písemná forma dohody uzavřena, jako spoluzavinění na jeho straně (In Jakubka, J., Hloušková, P., Hofmannová, E., Schmied, Z., Šubertová, Z., Tomandlová, L., Trylč, L. Zákoník práce s prováděcími nařízení vlády a dalšími souvisejícími předpisy. Praha: Nakladatelství ANAG, 2007, s. 323.).

Významné (základní) judikáty v problematice dohody o hmotné odpovědnosti:

R 28/1961: Smlouva o hmotné odpovědnosti se stává perfektní až podpisem smlouvy a působí ode dne jejího podpisu. Její sjednání se zpětnou účinností je v rozporu s účelem právního předpisu.

R 12/1976 (stanovisko), str. 62-63: Není vyloučeno, aby dohoda o hmotné odpovědnosti byla obsažena v pracovní smlouvě (srov. právě viz výše).

R 98/1968: Dohoda o hmotné odpovědnosti může být uzavřena i při dohodě o pracích konaných mimo pracovní poměr, jmenovitě při dohodě o pracovní činnosti (Srov. Vysokajová, M., Kahle, B., Doležílek, J. Zákoník práce s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2007, s. 324.).

Zaměstnanec je povinen uhradit škodu v plném rozsahu. V popisovaném případě totiž neplatí omezení, podle něhož může být výše náhrady max. 4,5 násobek průměrného měsíčního platu! 

Navíc v těchto případech se presumuje (předpokládá) zavinění zaměstnance. V případě, že totiž vznikne schodek, za který odpovídá zaměstnanec, vychází se z předpokladu, že vinu nese zaměstnanec. Pokud zaměstnavatel zjistí schodek na svěřených hodnotách, je povinen seznámit s touto skutečností zaměstnance a umožnit mu, aby se k věci vyjádřil. Zaměstnavatel však není povinen prokazovat vinu zaměstnance na schodku na svěřených hodnotách. Ke zproštění jeho odpovědnosti dojde jen v takovém případě, že zaměstnanec prokáže, že schodek vznikl bez jeho úplného nebo částečného zavinění. Jestliže na stejném pracovišti pracuje více zaměstnanců, kteří mají uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti, vinu za schodek nesou všichni, pokud se neprokáže vina konkrétního pracovníka či pracovníků.

Před kontrahencí  dohody o hmotné odpovědnosti musí proběhnout inventarizace, která je, resp. spíše řečeno má být především v zájmu samotných zaměstnanců. Stejně tak se inventarizace provádí při ukončení dohody (převedení na jiné pracoviště, resp. ukončení pracovního poměru), ať už ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele. Ta by měla proběhnout zároveň i při zániku dohody - převedení zaměstnance na jinou práci či pracoviště a při skončení pracovního poměru. Jestliže zaměstnanec o inventarizaci při své odchodu nepožádá a ta také neproběhne, odpovídá zaměstnanec za případně vzniklý schodek, na který se přijde při nejbližší inventarizaci na jeho původním pracovišti. Zaměstnanec může od dohody o hmotné odpovědnosti odstoupit podle ustanovení § 253  ZP v případě, že je převáděn na jiný druh práce, zařazen na jiné pracoviště, nebo pokud zaměstnavatel do 15 dnů neodstraní závady, na které byl písemně upozorněn a které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Jestliže je hmotná odpovědnost společná pro více zaměstnanců, může zaměstnanec od dohody též odstoupit, pokud je na pracoviště zařazen nový zaměstnanec nebo určený jiný člověk na vedoucí pozici, popř. jeho zástupce. Odstoupení od dohody musí být zaměstnavateli oznámeno písemně. Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká v den skončení pracovního poměru, nebo v den odstoupení od této dohody, pakliže se v odstoupení od této dohody neuvádí jinak.

V Praze dne 30. 11. 2017

Mgr. Petr Jezdinský, právník

 

Informační panel

6
Prosinec
2018
Jaké lze očekávat dopady zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2019?

Minimální mzda v roce 2019 totiž vzroste na 13 350 Kč.

3
Prosinec
2018
Problematika prokazování skutečného majitele právnické osoby z pohledu (nejen) daňového poradce

Vážení klienti, věnujte prosím i přes jeho rozsáhlost pozornost následujícímu pojednání. Týká se totiž špatného příkladu harmonizace směrnic EU do českého práva.

16
Listopad
2018
Pozor na změny v úpravě placení záloh na sociálním a nemocenském pojištění od 1. 1. 2019!

Vážení klienti a obchodní partneři, touto aktualitou vás chceme informovat o překotných změnách v úpravě placení záloh na sociálním a nemocenském pojištění.

Zobrazit další články