• Informační panel
• Daňový kalendář

Mzdy v České republice rostou rychleji než v Evropské unii.

1. Úvod: Milí čtenáři, tuzemské mzdy dlouhodobě rostou rychleji než ty v Evropské unii. ČR byla v roce 2019 se mzdami na 43 procentech celkového průměru EU, zatímco v roce 2014 to bylo pouze 35 pct.

Na tiskové konferenci tuto informaci sdělil ředitel odboru statistiky trhu práce Českého statistického úřadu práce Dalibor Holý.

„Nejvíce si polepšilo české školství, kde se mzdy za devět let reálně zvýšily o 37 procent, zatímco ty celoevropské jen o necelá dvě procenta, tedy jen lehce nad úroveň růstu cen. Výrazně rychlejší tempa růstu v porovnání s průměrem EU existovala také v kultuře, zdravotnictví a v ubytování, stravování a pohostinství,“ doplnil Holý.

2. Členské státy s nejnižší hodinovou mzdou: Analogicky jako Česká republika jsou na tom Polsko a Litva, o něco méně pak mají Maďarsko a Slovensko (41 procent). Na úrovni 37 procent EU bylo loni Chorvatsko a Lotyšsko. Rumunsko se vyhouplo na 36 procent. Na nejhorším pořadí z unijních států zůstávalo Bulharsko s 21 procenty průměru EU. V této balkánské zemi jsou mzdy v přepočtu kurzem měn poloviční než v ČR.

3. Členské země s nejvyšší hodinovou mzdou: Naopak nejvyšší hodinové mzdy existují v Dánsku, kde jsou na 176 procentech průměru EU, dále v Irsku (155 procent), v Lucembursku (148 procent) a ve Švédsku (136 procent). Největšími zeměmi EU jsou národní hospodářství Německa, kde jsou mzdy na 118 procentech průměru EU, Francie (110 procent), Itálie (94 procent) a Španělska (73 procent).

4. Největší mzdoví skokani: „Je v podstatě pravidlem, že nominální nárůsty mzdy jsou vyšší u chudších zemí a úrovně se proto generelně (obecně) sbližují. Premiantem je zde Rumunsko, kde se hodinová mzda zvýšila z 2,79 eura v roce 2014 na loňských 6,23 eura, což je nárůst o 123 procenta,“ upozornil Holý.

5. Celkový dlouhodobý mzdový vývoj v EU: Mzdový vývoj byl v různých státech především v uplynulých letech značně odlišný. Nejrychleji se mzdy zvyšovaly v těch zemích, kde rostly z nízké úrovně.

Růst mezd příliš nesouvisel s růstem cen v daných státech a rychleji tedy rostla kupní síla výdělků v zemích s nižší mzdovou úrovní. V řadě států však mzdy v letech 2010 až 2019 reálně klesaly a ceny tam tedy vzrostly rychleji, než se zvýšily hodinové mzdy zaměstnanců.

Jde o Belgii (minus jedno procento), Španělsko, Velkou Británii a Itálii (shodně minus dvě procenta), Kypr (minus šest procent) a Portugalsko (minus devět procent). Zvláštním případem je Řecko, kde mzdy neklesaly pouze reálně. Velký nominální propad výdělků tam nastal v první polovině 90. let, kdy se mzdy v průměru snížily o čtvrtinu. Od roku 2016 tam sice rostou, ale jen pozvolna.

V Praze dne 16. června 2020

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČTK)

Informační panel