Jsme tým kvalifikovaných a zkušených profesionálů, poskytující kompletní servis v oblasti daní, účetnictví a mezd.
 
Nezapomeňte že:
  • 25.1.2021 spotřební daň - daňové přiznání za prosinec
  • 25.1.2021 DPH - daňové přinání a splatnost daně, kontrolní hlášení a s...
  • 31.1.2021 daň z nemovitých věcí - daňové přiznání (úplné) nebo dílčí daňové přiznání na ...
Více informací najdete v našem kalendáři

Úřady práce mají posuzovat opožděné oznámení neschopenky v souladu s verdiktem Nejvyššího správního soudu.

Vážení čtenáři, za opožděné oznámení nemoci již možná úřad práce (dále jen „ÚP“) nebude uchazeče o zaměstnání automaticky sankčně vyřazovat z evidence.

I ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová souhlasí, že je nutné u každého případu posuzovat míru závažnosti porušení zákonných povinností a zvažovat, jestli je potrestání v podobě vyřazení z evidence přiměřené.

Podle zákona má uchazeč o zaměstnání povinnost oznámit pracovní neschopnost ÚP ještě ten samý den, kdy mu lékař vystavil neschopenku. Jakékoli opoždění považuje úřad práce za porušení povinnosti a uchazeče o zaměstnání sankčně vyřadí z evidence. „Sankcionovaný“ tím přichází o podporu v nezaměstnanosti, o zdravotní pojištění hrazené státem a nemá nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi. Znovu zařazen do evidence může být nejdřív za 3 měsíce. Již bývalá ombudsmanka Alena Šabatová opakovaně upozorňovala ÚP, že by měl vždy zvažovat míru a závažnost porušení povinností a pokaždé porovnávat, zda je přísný trest vyřazení z evidence adekvátní. Takto by měl ÚP postupovat nejen v případě včas neoznámené neschopenky, nýbrž i u porušení jakékoli povinnosti, včetně nedostavení se na úřad ve sjednaném termínu.

Rovněž Nejvyšší správní soud v loňském roce zdůraznil nutnost proporcionality mezi závažností porušení povinností ze strany uchazeče o zaměstnání a důsledky vyřazení z evidence.

Aktuálně se v jednom z případů včas neoznámené neschopenky k tomuto názoru přiklonila i ministryně práce a sociálních věcí a vyřazení z evidence úřadu práce zrušila. Podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové může jít o signál, že se přístup úřadů práce začne měnit.

„Úřad práce by měl v souladu s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu zvažovat všechny okolnosti případu, tedy důvody opožděného oznámení nemoci, zda jednání uchazeče nenese znaky účelového vyhýbání se zákonným povinnostem, dosavadním chováním uchazeče apod. Musí brát v úvahu i minimální míru porušení povinností a dbát na to, aby sankce byla přiměřená,“ shrnuje zástupkyně ombudsmana.

Za modelový příklad lze podle ní označit případ, který nedávno uzavřela, v němž i ministryně práce a sociálních věcí uznala nepřiměřenost sankčního vyřazení z evidence ÚP: Stěžovatelka byla dne 9. 5. ošetřena u lékaře a podle zákona byla povinna ještě ten den oznámit úřadu práce, že z důvodu nemoci není dočasně schopna plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Oznámila to však úřadu práce až následující den, 10. 5. uvedla, že nemá doma ani telefon ani internet a její aktuální zdravotní stav jí neumožňoval splnit oznamovací povinnost ihned. ÚP tuto skutečnost automaticky považoval za nesplnění zákonné povinnosti bez vážných důvodů a vyřadil ji z evidence.

„Není sporu o tom, že žena udělala chybu. Zároveň se ale aktivně snažila ji napravit. Její jednání neneslo žádné znaky účelového vyhýbání se zákonem stanoveným povinnostem, navíc po celou dobu vedení v evidenci své povinnosti řádně plnila. Sankce, která následovala ze strany úřadu práce, tak byla nepřiměřeně tvrdá. Toto všechno měl úřad práce promítnout do svého posuzování,“ konstatuje zástupkyně ombudsmana a dodává: „Věřím, že rozhodnutí ministryně, která vyřazení ženy z evidence zrušila, je první vlaštovkou a že se přístup úřadu práce k hodnocení podobných případů změní.“

V Praze dne 23. května 2020

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím webů Advokátního deníku a Kanceláře veřejného ochránce práv)

 

Informační panel

25
Leden
2021
Podnikatelské subjekty požadují po státu kvůli opatřením odškodné 9,2 mld. Kč.

Vážení klienti, firmy a podnikatelé žádají po státu kvůli proticovidovým opatřením odškodné za více než devět miliard korun.

24
Leden
2021
Poslanecká sněmovna schválila rozšíření příspěvku i na podnikatele v úpadku.

Vážení čtenáři, podnikatelé v úpadku budou pravděpodobně moci čerpat příspěvek na podnikání postižené dopady pandemie, tzv. kompenzační bonus, 500 korun denně, a to ex post.

23
Leden
2021
Ministerstvo průmyslu a obchodu u ošetřovného pro osoby samostatně výdělečně činné za listopad přijalo asi 22.300 žádostí.

Milí klienti, U programu Ošetřovné pro OSVČ za listopad MPO eviduje zhruba 22.300 žádostí, jejich příjem skončil ve čtvrtek.

Zobrazit další články