Jsme tým kvalifikovaných a zkušených profesionálů, poskytující kompletní servis v oblasti daní, účetnictví a mezd.
 
Nezapomeňte že:
  • 20.10.2019 daň z příjmů - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fy...
  • 20.10.2019 důchodové pojištění - splatná záloha za září
  • 25.10.2019 spotřební daň - daňové přiznání za září, daňové přiznání k uplatnění n...
Více informací najdete v našem kalendáři

Zálohy na daň z příjmů

Termín (15. 6. 2017) čtvrtletní či pololetní splatnosti zálohy na daň z příjmu se blíží!

Souhlasíme s ekonomickým názorem pana Ing. Michala Kadlece (více na: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/zalohy-na-dan-z-prijmu/), že: "Platit daně jednorázově pouze v termínu pro podání daňového přiznání by nebylo pro stát ani pro samotné poplatníky příliš praktické proto většinou daně platíme" předem ve formě záloh.

Ale dejme sbohem „šedé“ národohospodářské teorii a přejděme rychle k praktickým otázkám aplikační daňové praxe a zejména pak stěžejnímu ustanovení §38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“)!

Otázka č. 1 zní: Jak tato daňová povinnost „vůbec“ vznikne a jak se rozhodná částka vypočítává? Výše záloh a periodicita jejich placení vychází z poslední známé daňové povinnosti. Tou je generelně (obecně) finanční částka, kterou si poplatník vypočetl a uvedl v řádném daňovém přiznání za poslední skončené zdaňovací období. Tato vypočtená částka se pak rozdělí na dvě respektive na čtyři splátky podle výše uvedené periodicity placení záloh a zaokrouhlí se na sta nahoru. Jestliže má poplatník nějaké finanční příjmy ze zaměstnání, z nichž zálohy na daň sráží zaměstnavatel, pak dále záleží na tom, jakou část celkového základu daně tyto příjmy ze zaměstnání tvoří. Pokud je to více než 50 procent, pak tato daňová povinnost platit zálohy na daň nevzniká, jestliže se pohybují mezi 15 a 50 procenty, hradí poplatník zálohy v poloviční výši, a činí-li méně než 15 procent celkového základu daně, vzniká povinnost hradit zálohy v plné výši. Pro účely výpočtu záloh se dále vylučují tzv. ostatní příjmy, tedy finanční příjmy zdanitelné podle ustanovení § 10 ZDP.

Otázka č. 2 zní: Jak vysoké jsou zálohy na daň z příjmu a koho se budou během roku 2017 týkat?

a) OSVČ, jež má „daňovou povinnost“ za rok 2016 vyšší než 30.000,- Kč a současně nižší než 150.000,- Kč, je povinna platit dvě pololetní zálohy ve výši 40 procent daňové povinnosti za rok 2016 (viz tak ustanovení § 38a odst. 3.) ZDP). Termíny jsou právě do 15. 6. a do 15. 12.

b) OSVČ s vypočtenou daňovou povinností za rok 2016 přesahující finanční částku 150.000,- Kč musí pak platit už čtvrtletní zálohy na daň z příjmu každou ve výši 25 procent daňové povinnosti za rok 2016 (srov. tak ustanovení § 38a odst. 4.) ZDP). Termíny jsou do 15. 3., 15. 6., 15. 9., 15. 12. Povinnost platit zálohy na dani se pak může týkat i osob s jinými druhy finančních příjmů, než jsou příjmy z podnikání. Exempci (výjimku) pak představují pouze ty FO, u nichž základ daně z příjmů ze zaměstnání, z nichž jsou zálohy na daň sraženy zaměstnavatelem, činí více než 50 procent celkového základu daně.

V letošním roce (tj. 2017) jsou zálohy na daň a daň z příjmů fyzických osob splatné:

A na závěr to nejlepší! Otázka č. 3 tedy zní: Kdo naopak platit zálohy nemusí?

Zálohy a daň z příjmů fyzických osob tedy nemusí platit poplatník:

V Praze dne 12. 6. 2017

Mgr. Petr Jezdinský, právník

 

Informační panel

16
Říjen
2019
Nový poplatek za ubytování míří taktéž na Airbnb.

Novela zákona o místních poplatcích, kterou včera schválila Poslanecká sněmovna v původním znění, přinese rovná pravidla pro všechny poskytovatele krátkodobého ubytování a zajistí odpovídající příjmy pro obce a města.

14
Říjen
2019
Zanedlouho skončí platnost prvních pokladních certifikátů!

Vážení klienti, finanční správa upozorňuje poplatníky, kteří si vygenerovali pokladní certifikát pro zařízení elektronické evidence tržeb před třemi lety, aby zkontrolovali jeho platnost.

11
Říjen
2019
Paušální daň plánuje vláda nabídnout živnostníkům od roku 2021.

Živnostníci s obratem do jednoho milionu korun by mohli v roce 2021 platit jen jednu paušální daň ve výši zhruba 5 500 korun měsíčně.

Zobrazit další články